<html><body>Ahoj všichni!<br>Mohu se vypovídat, prosím? Omlouvám se, asi to nebude zajímavé pro každého, callery a některé zkušenější tanečníky by to však zajímat mohlo. <br><br>Na začátku roku jsme byli na dovolené a já a Prťata (16 let) jsme na ni odlétali nastydnutí. Na místě jsme se kurýrovali, jak se dalo. Přes den to bylo fajn, ale v noci jsme kašlali, pili čaje a nahřívali se. Asi třetí nebo čtvrtý den jsem přišel o hlas tak, jak se mi to už dlouho nestalo - několik dní jsem ke konci dne mohl jen šeptat a všichni říkali, ať raději mlčím. Ke konci to už bylo lepší, 9. 1. jsme se vrátili a já měl další týden callerovat. Tři klubové večery přes pracovní dny a v sobotu nejprve A2 10:00-12:30, pak přesun do jiného klubu a tam 14:00-17:00 A1 a 17:00-19:30 Plus. Už při prvním klubovém večeru ten týden jsem zjistil, že mohu zpívat jen ve středních a hlubších polohách - jak jsem zkusil výšky, nešlo to a b
olelo to. Nicméně trénoval jsem (4 týdny bez callerování taky zrovna nepomohly) a doufal jsem, že zvládnu tu sobotu, aniž bych při ní znova přišel o hlas. Nepřišel jsem, ale byl jsem hodně unavený. Totiž - už při ranní A2 jsem dělal krátké přestávky (tak 3 minuty), pak jsem dorazil na A1 a zjistil, že mají čtverylku plus 6 nebo 7 lidí navíc. Takže jsem dělal doslova jen minutové přestávky a tři hodiny držel v kuse mikrofon. Na posledním (plusovém) bloku jsem už cítil únavu. Dorazil jsem vlakem do Bratislavy, doma padl a spal. Nepamatuju, kdy jsem byl z callerování takto utahaný.<br><br>Tuto sobotu, po dvou týdnech od té minulé, jsem si to zopakoval a už to bylo lepší. Možná i proto, že na A1 tentokrát nebylo tolik lidí navíc, únava byla mnohem slabší. Už mohu trochu zpívat výšky v singing callech. Nicméně mám jinou, zajímavou zkušenost. Ve čtvrtek jsem koupil dva nové singing cally, ne zrovna snadné. A testoval
jsem je v pátek večer na klubu, v sobotu na A2, na A1 a na Plusu - pokaždé většinou pro jinou skupinu lidí. Čtyřikrát během 24 hodin a už jich mám plné zuby. Vybavil se mi dávný výrok Jirky Rogalewicze, že ve chvíli, caller má nové skladby plné zuby, ji už doopravdy umí a řekl si, že jich mám plné zuby a ještě je ani neumím :). Nejsou to snadné věci, bude to trvat. Naštěstí mám tento týden pět klubových večerů, tak mohu zase trénovat. Potřebuju to. Jsem zoufale mimo formu. <br><br>K formě: Calleři znáte stav, že cítíte, že nemáte formu? Fyzicky? Já měl dlouhodobě formu před pandemií, ale během pandemie (déle než půl roku bez SD) jsem ji ztratil a zjistil, že není tak snadné ji dlouhodobě nabrat zpátky. Potřebuju callerovat dvakrát, třikrát a vícekrát do týdne. Když to dělám stále, zhruba po třech měsících cítím, že získávám "sílu" v hlase. Vyloženě jde o posilování bránice, dýchacích sval
ů a celkovou kondici. Bez toho samozřejmě callerovat mohu, není to vyloženě zlé, cítím ale, že prostě nemám sílu. Momentálně jsou asi tři a půl měsíce do CSCTA Convention. Současně jsou asi čtyři a půl měsíce do plavecké 24-hodinovky, což s formou také souvisí. Loni jsem zaplaval 10,5 hodiny (20 km) v kuse. Jenže v tuto chvíli nemám ani plaveckou formu - vyloženě vidím menší svaly na rukou a ochablejší svalstvo na břiše. Musím začít makat i na plavání, jinak svůj loňský rekord nepřekonám. Musím zapracovat, abych měl alespoň nějakou formu na CSCTA Convention. Píšu to sem, protože když člověk veřejně napíše, že něco udělá, je více "nucen" to doopravdy udělat :).<br><br>To je vše.<br><br>Jirka<br><br>P.S. O naší dovolené jsem psal tady: https://blog.sme.sk/scobak/cestovanie/zazitky-z-madeiry-31-12-2024-9-1-2025<br><br><br><br></body></html>