Ahoj. Ještě jednou bychom rádi poděkovali všem, kdo přijeli na oslavu 25 let, co se v Brně tančí round. Když jsme tu akci plánovali, pesimistický odhad počtu přítomných hovořil o deseti, optimistický o pětadvaceti a reálně jsme uvažovali o dvaceti přítomných. Nakonec se vyplnily všechny tři dohromady, počet lidí, kteří přišli, jsme odhadli na více než 50 (i když ne najednou). Vytvořili jste nádhernou atmosféru, a věřte, že nám bylo velice líto, když jsme museli úderem desáté hodiny večerní vyhlašovat konec... Moc děkujeme za alba fotek, která se tam objevila. Měla to správné kouzlo fotografií z minulých století, na kterých jsou naprosto neznámí lidé. Velice nás potěšilo, že na RD parket zavítali lidé, které jsme už dlouho neviděli, včetně některých, kteří stáli u zrodu brněnského Roundu. Po dlouhých letech se za mikrofon postavily dvě dostavnické excuerky - Zuzka Pátíková a Jana Heřmanová. A musím jim přiznat, že jako jediné ve svém vystoupení neudělaly ani jednu chybu :-) My sami jsme se dlouho před akcí ponořili do bádání. Z útržků vzpomínek, z různých písemných i nepísemných pramenů jsme se pokusili zrekonstruovat alespoň náznak časové osy historie Roundu. Moc děkujeme amatérskému archeologovi Standovi Poráňovi, který nám poskytl velmi vzácnou vykopávku ze dna skříně - kroniku mapující prvních několik měsíců prvního brněnského RD klubu. Při tom pátrání jsme pochopili ty, kdo bádají po historických artefaktech, ať už ze starého Egypta nebo z pozůstalosti Járy Cimrmana - je to úchvatné, když se před vámi začne otevírat historie. Věřte, bylo to zajímavé. Pokusili jsme se alespoň něco z výsledků prezentovat formou "papírové Wikipedie" a jsme rádi za každé upřesnění, kterého se nám dostalo. Děkujeme. A děkujeme i těm, kdo nám napsali, jak se k roundu dostali a další vzpomínky. Děkujeme i všem, kdo přispěli k bufetu; sice to nebyl ten nalejvárnový, ale při úklidu jsme ani tak nenašli nikoho, kdo by tam zemřel hladem či žízní (a to nás hygienická situace Brna den před akcí docela děsila). Zejména děkujeme za oba dorty - ty přece k oslavám patří. Největší dík ale patří všem, kdo už na místě dostali své medaile - zakladatelům brněnského RD i těm, kdo se postarali o to, že přečkal až do dnešních dní. Mezi nimi je jeden člověk, který si zasloužil medaili největší, protože brněnský RD táhne celých těch neuvěřitelných 25 let. Kdo byl na akci, viděl. Kdo ne, buď si to zjistí, nebo se to doví někdy příště. Petr a Soňa Duškovi