Tanecník urcite je samostatný jedinec - ovsem být samostatný neznamená neprijmout prípadne nepotrebovat nikdy od nikoho zádnou pomoc. Tanecník si jiste dokáze sám zjistovat informace, ale mnoho z nich (z nás) to nedelá, a to zpravidla proto, ze SD nehodlají nebo nemohou venovat tolik svého casu.
Zjistit si ruzne informace je v soucasnosti ten nejlevnejsi a nejrychlesi - tedy casove nejmene narocny zpusob, jak pro sebe neco udelat.
Na druhou stranu mne prijde prehnané ocekávat, ze tanecníci si budou houfne samostatne vyhledávat informace na Netu a já nevím, kde jeste,
Proc? Je to nejjednodussi, nejrychlejsi a zpravidla nejlevnejsi zpusob. A pokud nekdo nema pristup k Netu, pak se urcite nekdo v klubu najde, kdo ho ma. Vytisknout ty materialy preci neni problem. Mam li o neco zajem, pak tomu to minimum casu obetuji. Pokud toto nejsem ochoten pro sebe udelat, pak neni o cem se bavit. To je otazka tak maximalne nekolika hodin za rok. objízdet
nekolikrát do týdne vsechny kluby ve meste, obrázet zahranicní akce... Pokud bychom na lidi kladli takovéto nároky, budeme se muset spokojit s temi zájemci o SD, kterí jsou svobodní, bezdetní, mají zamestnání, jez neklade vyssí casové nároky, nez je obvyklé, mají nejvýse jednoho dalsího konícka, prístup k Internetu, analytické myslení, prostorovou predstavivost... asi by se jeste neco vymyslet dalo, lec nechám toho, mírím k tomu, ze to by sice bylo hezké (nejsem si zcela jista, jestli i ideální), ale reálné to není - to si muzou calleri rovnou porádat výjezdy, na kterých si budou vzájemne callerovat do ouska
To Vám preje
Zaba (ZoomB. Brno) :-)
Myslim si, ze si to vyhnala velmi do extremu. Udelam totez. Znam hodne lidi, kteri maji strasne malo casu. Vrta mi hlavou, jak pri tom minimu casu dokazou stihat navstevy hospod, vykoureni krabicky cigaret denne. Ze by nemeli cas prave proto? A ted vazne, bez ironie. Neni zapotrebi objizdet nekolikrat tydne vsechny kluby ve meste a jezdit na kazdou akci. Cas od casu by ale navsteva jineho klubu marna nebyla. Obcas i na nejakou akci by vyjet slo. Neni zapotrebi do zahranici, i kdyz treba jednou za rok by to slo bez problemu zvladat casove i financne. Co je ale pro me dost nestravitelne je ten fakt, ze lidi si najdou cas vyjet na akci a motat se tam jako vitr v bedne. Ale ti, kteri by to velmi potrebovali, si nenajdou cas vyjet na nejake procvicovaci akce, kterych je tak malo, ze si navzajem nemohou konkurovat ani nahodou. Cas od casu tyto akce poradam, sem tam je poradaji i jini. Obecna zkusenost je ta, ze se podobnych akci zucastnuji spise ti zkusenejsi, zatimco ti, pro ktere jsou podobne akce urceny, se zpravidla neobtezuji s ucasti. Myslim si, ze tady je zakopan pes - calleri se prave temto lidem prizpusobuji, aby jim sal nestal, takze vlastne ani neni duvod proc se zlepsovat. Pokud se ma neco zmenit, jako prvni to proste musi byt pristup calleru. Jakekoliv vzdelavani calleru je na prd, pokud se nezmeni samotny pristup calleru vuci tanecnikum primo na akcich. Vznikne li tlak na tanecniky ze strany ucinkujicich calleru, pak celkem logicky vznikne i tlak na klubove callery, kteri se s tim budou muset nejak vyporadat. Ja osobne doufam v to, ze se s tim vyporadaji jinak nez urazenim se a odchodem, tedy ze spise ziskaji motivaci na sobe pracovat. Proto jsem napsal Tomasovi Machalikovi nasledujici radky: Predpokladem nejakeho reseni je ochota calleru neco delat + ochota tanecniku neco delat. Tou ochotou calleru neco delat neni mysleno sebevzdelavani ale ochota ke zmene sveho pristupu. Totez plati i pro tanecniky. Znovu tedy pokladam otazku (a soucasne si i na ni odpovidam) Splnujeme tyto predpoklady? Osobne si myslim ze ne, takze ani neni co resit. Miloslav Maly PS: Nas Square dancing je jeden velky pytel, proto je nutne hazet vsechny do jednoho pytle. Jiste ze jsou vyjimky, ale jak pravi lidove porekadlo - jedna vlastovka jaro nedela.