> Tanecník urcite je samostatný jedinec - ovsem být samostatný neznamená
> neprijmout prípadne nepotrebovat nikdy od nikoho zádnou
> pomoc. Tanecník si
> jiste dokáze sám zjistovat informace, ale mnoho z nich (z
> nás) to nedelá, a
> to zpravidla proto, ze SD nehodlají nebo nemohou venovat
> tolik svého casu.
Zjistit si ruzne informace je v soucasnosti ten nejlevnejsi
a nejrychlesi - tedy casove nejmene narocny zpusob, jak
pro sebe neco udelat.
> Na druhou stranu mne prijde prehnané ocekávat, ze tanecníci
> si budou houfne
> samostatne vyhledávat informace na Netu a já nevím, kde
> jeste,
Proc? Je to nejjednodussi, nejrychlejsi a zpravidla nejlevnejsi
zpusob. A pokud nekdo nema pristup k Netu, pak se urcite
nekdo v klubu najde, kdo ho ma. Vytisknout ty materialy preci
neni problem. Mam li o neco zajem, pak tomu to minimum
casu obetuji. Pokud toto nejsem ochoten pro sebe udelat,
pak neni o cem se bavit. To je otazka tak maximalne
nekolika hodin za rok.
objízdet
> nekolikrát do týdne vsechny kluby ve meste, obrázet
> zahranicní akce... Pokud
> bychom na lidi kladli takovéto nároky, budeme se muset spokojit s temi
> zájemci o SD, kterí jsou svobodní, bezdetní, mají zamestnání,
> jez neklade
> vyssí casové nároky, nez je obvyklé, mají nejvýse jednoho
> dalsího konícka,
> prístup k Internetu, analytické myslení, prostorovou
> predstavivost... asi by
> se jeste neco vymyslet dalo, lec nechám toho, mírím k tomu,
> ze to by sice
> bylo hezké (nejsem si zcela jista, jestli i ideální), ale
> reálné to není -
> to si muzou calleri rovnou porádat výjezdy, na kterých si
> budou vzájemne
> callerovat do ouska
> To Vám preje
>
> Zaba (ZoomB. Brno) :-)
Myslim si, ze si to vyhnala velmi do extremu.
Udelam totez.
Znam hodne lidi, kteri maji strasne malo casu.
Vrta mi hlavou, jak pri tom minimu casu dokazou stihat
navstevy hospod, vykoureni krabicky cigaret denne.
Ze by nemeli cas prave proto?
A ted vazne, bez ironie.
Neni zapotrebi objizdet nekolikrat tydne vsechny
kluby ve meste a jezdit na kazdou akci. Cas
od casu by ale navsteva jineho klubu marna nebyla.
Obcas i na nejakou akci by vyjet slo. Neni zapotrebi
do zahranici, i kdyz treba jednou za rok by to slo bez
problemu zvladat casove i financne.
Co je ale pro me dost nestravitelne je ten fakt,
ze lidi si najdou cas vyjet na akci a motat se
tam jako vitr v bedne. Ale ti, kteri by to velmi
potrebovali, si nenajdou cas vyjet na nejake
procvicovaci akce, kterych je tak malo, ze si navzajem
nemohou konkurovat ani nahodou. Cas od casu
tyto akce poradam, sem tam je poradaji i jini.
Obecna zkusenost je ta, ze se podobnych akci
zucastnuji spise ti zkusenejsi, zatimco ti, pro ktere
jsou podobne akce urceny, se zpravidla neobtezuji
s ucasti.
Myslim si, ze tady je zakopan pes -
calleri se prave temto lidem prizpusobuji, aby jim
sal nestal, takze vlastne ani neni duvod proc se
zlepsovat. Pokud se ma neco zmenit, jako prvni
to proste musi byt pristup calleru. Jakekoliv
vzdelavani calleru je na prd, pokud se nezmeni
samotny pristup calleru vuci tanecnikum primo na
akcich.
Vznikne li tlak na tanecniky ze strany ucinkujicich
calleru, pak celkem logicky vznikne i tlak na
klubove callery, kteri se s tim budou muset nejak
vyporadat. Ja osobne doufam v to, ze se s tim vyporadaji
jinak nez urazenim se a odchodem, tedy ze spise
ziskaji motivaci na sobe pracovat.
Proto jsem napsal Tomasovi Machalikovi nasledujici
radky:
Predpokladem nejakeho reseni je ochota calleru neco
delat + ochota tanecniku neco delat.
Tou ochotou calleru neco delat neni mysleno sebevzdelavani
ale ochota ke zmene sveho pristupu. Totez plati i
pro tanecniky.
Znovu tedy pokladam otazku (a soucasne si i na ni odpovidam)
Splnujeme tyto predpoklady? Osobne si myslim ze ne,
takze ani neni co resit.
Miloslav Maly
PS: Nas Square dancing je jeden velky pytel, proto je
nutne hazet vsechny do jednoho pytle. Jiste ze jsou vyjimky,
ale jak pravi lidove porekadlo - jedna vlastovka jaro nedela.
